Paraplavání v ČR a ve světě v návaznosti na Strategický plán
Plavání je pohybovou aktivitou s jedinečnými aspekty regeneračními, rehabilitačními a socializačními. Lze jej provozovat s pozitivním efektem na celkový osobnostní rozvoj člověka jak rekreačně, tak na vrcholové úrovni, v jakémkoliv věku a je dostupné i sociálně slabším jedincům. Vzhledem k minimálnímu působení gravitace je vhodné i pro osoby se sníženou pohybovou schopností. To vše z něj činí mimořádně vhodnou pohybovou aktivitu pro osoby se zdravotním postižením. Proto je para plavání jedním z nejrozvinutějších a nejpopulárnějších paralympijských sportů. Sekce paraplavání je řídícím orgánem sportu, který zajišťuje sport paraplavání komplexně od rozvojové úrovně (výuky začátečníků neplavců) přes rekreační, kondiční, výkonnostní až po vrcholový sport. V pojetí Sekce je i na vrcholové úrovni zásadní celkový osobnostní rozvoj člověka, nikoliv pouze samotný sportovní výkon.
Paraplavání ve světovém kontextu
Paraplavání je řízeno Mezinárodním paralympijským výborem (International Paralympic Committee, dále jen IPC) a jeho organizační složkou World Para Swimming (dále jen WPS), která zabezpečuje vydávání pravidel, kalendáře, systému klasifikací a vzdělávání odborného personálu (rozhodčí, klasifikátoři apod.) zajišťujícího hlavní aktivity sportu na mezinárodní úrovni. Pravidla WPS vychází z pravidel World Aquatics s nezbytnými úpravami vyplývajícími ze specifik paraplavání. Závody WPS jsou otevřeny osobám s pohybovým, zrakovým a mentálním postižením. Plavou se standardní čtyři plavecké způsoby, tj. volný způsob, znak, prsa, motýlek a jejich kombinace, tj. polohový závod. Individuální závody na oficiálních vrcholných závodech, tj. mistrovství Evropy (ME), mistrovství světa (MS), Letní paralympijské hry (LPH) se plavou na tratích od 50 do 400 m. Paraplavci jsou rozděleni do klasifikačních tříd podle stupně postižení. Pohybově postižení paraplavci mají 10 klasifikačních tříd označených S1-10 pro volný způsob, znak, motýlek a devět tříd pro prsa SB1-9. Kombinací tříd S a SB je paraplavci stanovena třída SM pro polohový závod, kterých je také 10 (SM1-10). Třída S1 jsou paraplavci s nejtěžším handicapem a minimálním funkčním potenciálem, třída S10 jsou paraplavci s nejlehčím handicapem, jejichž trénink může mít stejné parametry jako trénink nehandicapovaných jedinců a výkony se blíží vrcholové úrovni sportu plavání. Zrakově postižení paraplavci mají tři klasifikační třídy S11-13 – S11 zcela nevidomí, kteří musí plavat v neprůhledných plaveckých brýlích, S12 se zbytky zraku, S13 s omezeným zorným úhlem. Ve třídě S14 plavou plavci s mentálním postižením stanoveným hranicí IQ 75 bodů a nižší. Délka tratě je určena klasifikační třídou plavce a je v každém plaveckém způsobu rozdílná. Volný způsob se ve třídách S1-5 plave na tratích 50, 100, 200m, ve třídě S14 totéž kromě 50m, ve třídách S6 –10 a S11 – 13 na tratích 50, 100, 400m. Prsa se plavou ve třídách SB1-3 50m, v SB 4–9 a SB11-14 100m atd. Na ME a MS může pořadatel zařadit i 800, 1500m volný způsob nebo dálkový závod na 5km na otevřené vodě. Plavou se štafety 4 x 50m pro pohybově postižené do 20 bodů, 4 x 100m do 34 resp. 49 bodů a pro S14. Bodová úroveň štafet udává maximálně možný součet klasifikačních tříd všech čtyř plavců u pohybově postižených (20 resp. 34b) a zrakově postižených plavců (49b).
Ve světové federaci pro mentálně postižené VIRTUS jsou pořádané soutěže pro tři klasifikační třídy s označením Intelectually Impaired (II). Třída II1 je totožná s S14 čili IQ 75 a nižší. Třída II2 je určená pro mentálně postižené s kombinovaným postižením např. DMO nebo jinou přídatnou diagnózou k mentálnímu handicapu a též pro plavce s Down syndromem, kteří jsou limitováni sníženým svalovým tonem, menším vzrůstem a dalšími omezeními (plavci s Downovým syndromem mohou startovat na světových soutěžích i ve třídě S14 pokud splní kvalifikační limit). Třída II3 je určená pro autisty, kteří nemají mentální postižení.
Od roku 1948 se v kolébce parasportu, v rehabilitačním centru Stoke Mandeville, pořádaly Stoke Mandeville Games, které byly impulsem ke vzniku paralympiád a paralympijského hnutí a kde bylo paraplavání od počátku standardně na programu. Od paralympiády v Římě v roce 1960 považované za první soutěž s parametry „protoparalympijských“ her je plávání též integrální součástí paralympijského programu. V Římě 1960 se účastnilo 77 plavců a od té doby je patrný každé čtyři roky nárůst počtu plavců i počtu zemí v plavání na LPH. Za počátek moderních paralympiád lze považovat Barcelonu 1992, což byly první LPH pořádané po založení Mezinárodního paralympijského výboru (IPC, září 1989). Od té doby se již paralympiáda pořádá pravidelně v místě konání olympiády cca tři týdny po jejím skončení. Aktuálně je počet plavců na paralympiádě daný pevnou kvótou a ta se pohybuje kolem 600 plavců např. pro Paříž 2024 to bylo 325 mužů a 280 žen. Limity na paralympiádu splní zpravidla vždy více plavců, než činí stanovená celková kvóta, proto se místa přidělují jednotlivým zemím výpočtem dle vzorce na základě umístění ve světovém žebříčku za období vymezené pro plnění limitů. Počet účastnických zemí na LPH je kolem 70, medailových disciplín kolem 130 -140 (dáno velkým počtem klasifikačních tříd tj. deset v pohybových postiženích, tři ve zrakových postiženích a jedna v mentálních postiženích). Plavání je jedním z top sportů s nejdelším vysílací časem na paralympiádách. MS se nyní koná každé dva roky v lichých letech a regionální šampionáty jako ME jsou pořádány v sudých letech včetně paralympijského roku, kdy je ME zpravidla otevřeno i pro mimoevropské plavce, kteří mohou plavat, ale nemohou získat medaili.
Strategie Sekce paraplavání
Sekce paraplavání navazuje na koncepční a metodický základ vytvářený od 90. let v KONTAKTU bB, dnes ČESKÉ PARA PLAVÁNÍ z.ú. Toto pojetí je ve světovém měřítku unikátní jednotnou metodikou, jednotným informačním systémem, jednotným systémem vzdělávání a pravidelného školení odborných pracovníků i příležitostných dobrovolníků. Paraplavání je dnes v ČR sport s nejlépe propracovaným systémem od zapojování nových zájemců až po vedení paralympijských reprezentantů. Na LPH v Paříži mělo paraplavání nejvíce kvalifikovaných plavců na přímou kvótu (bez divokých karet) a získalo čtyři z celkových osmi medailí ČR včetně jediné zlaté paralympijského vítěze Davida Kratochvíla. Sekce paraplavání se chce nadále věnovat komplexnímu rozvoji sportu od výukové úrovně neplavců na klubové úrovni až po paralympijskou reprezentaci řízenou centrálně a hlavním posláním je nadále otevírat možnosti zapojení do pohybové aktivity s výrazným působením rehabilitačním, sociálním, psychologickým a sportovním co největšímu počtu osob s handicapem. V roce 2023 došlo k naplnění Strategického cíle vytyčeného v roce 2020 ústavem ČESKÉ PARA PLAVÁNÍ z.ú., kterým bylo ukotvení paraplavání v Českém svazu plaveckých sportů (ČSPS). Od roku 2024 je sport po 30 letech snah a úsilí poprvé jednotně řízen v rámci Sekce paraplavání jako další sport v rodině plaveckých sportů ČSPS.
V rámci Sekce byl Strategický cíl vytyčen pochopitelně jinak a jde v něm o vytvoření co nejhustší sítě možností provozovat odborně vedený sport s přesahy do oblasti regenerační, rehabilitační a sociální. Pro naplnění tohoto cíle je nutné rozvíjet systém školení instruktorů a trenérů a zahájit koncepční spolupráci s plaveckými školami a kluby Sekce plavání ČSPS ve všech regionech ČR. Je nezbytné prezentovat sport paraplavání klubům Sekce plavání jako atraktivní, prestižní sport umožňující klubu dovést sportovce na vrcholnou světovou soutěž jako je LPH, MS, ME s větší pravděpodobností, než jaká je na úrovni olympijské, kde vládne nesrovnatelně větší konkurence. Paralympijský reprezentant může plaveckému klubu pomoci získat renomé subjektu pracujícího v oblasti sportu s mimořádnými výsledky a s významným sociálním přesahem. Úspěšný paralympijský sportovec může výrazně pozvednou status klubu u veřejnosti v regionu, republikově i u státní správy, lokální samosprávy i u sponzorů.
Institucionální ukotvení paraplavání ve světě
Paralympijské plavání je na mezinárodní úrovni jedním z tzv. sportů IPC tzn. sportů, které nemají vlastní sportovní federaci jako samostatný právní subjekt ani nejsou začleněny pod mezinárodní federaci sportu nehandicapovaných a jsou řízeny organizační jednotkou zřízenou přímo ve struktuře IPC orgánem jmenovaným přímo IPC. V roce 2021 jich bylo devět, počet se postupně snižuje, jak se tyto sporty postupně začleňují pod federace nehandicapovaných (např. lyžování pod FIS) nebo si zakládají samostatnou federaci. Pro sporty, které se dosud nezačlenily nebo neosamostatnily je v rámci IPC vytvořena značka World Para + název konkrétního sportu. Pro plavání je to tedy World Para Swimming (WPS). Pod touto značkou je ustaven Sport Technical Committee (STC) jako řídící orgán. Orgán má dané jednotlivé pozice, členské NPC (Národní paralympijské výbory) jsou vyzvány, aby nominovaly na konkrétní pozice svoje kandidáty a IPC z nich provede výběr a přímé jmenování jednotlivých pozic do Sport Technical Committee World Para Swimming (STC WPS). Jmenování, nikoliv volba, je logickým nástrojem pro ustavení orgánu útvaru bez právní subjektivity, který nemůže nést hmotnou odpovědnost. Proto zvolený orgán IPC členy STC WPS jmenuje, aby se zodpovídali přímo voleným orgánům a byli odvolatelní, kdyby jednali v rozporu s posláním IPC jakožto odpovědného právního subjektu.
Jednotlivé posty STC WPS jsou předseda, místopředseda, vedoucí technické kontroly a rozhodčích, vedoucí závodů, vedoucí klasifikací. Vedle tohoto orgánu jmenovaného IPC zajišťuje provoz sportu placený managment, kde je zřízená funkce vedoucího sportu (Head of WPS), dále WPS manažer, koordinátor sportu, koordinátor klasifikací, PR manažer, IT manažer. Na tyto placené pozice je vypisováno výběrové řízení. Při WPS jsou ustaveny odborné poradní komise – jsou to Komise pro řízení závodů, Klasifikační komise, Komise pro klasifikační výzkum, Komise sportovců, Komise sportovců se specifickými potřebami (sportovci z nízkých klasifikačních tříd). Tento model byl úspěšně aplikován v odpovídající modifikaci na české poměry v ČR v přechodném období 2022-2023 formou Sportovně technického výboru sportu (STVS) paraplavání Českého paralympijského výboru (ČPV). Díky aplikaci tohoto modelu bylo možné vytvořit v rámci národní autority sportů IPC čili ČPV přechodnou sjednocující platformu se zapojením všech rozhodujících organizací sportu paraplavání – Českého PARA sportu jakožto gestora, tj. příjemce státní dotace dle tehdejší politiky NSA), vedení ČSPS jakožto potenciální řídící organizace paraplavání, ústavu ČESKÉ PARA PLAVÁNÍ z.ú., a vše s garancí a moderováním ČPV.
Obsahem Strategického plánu WPS je posilování rozvoje sportu s cílem samostatné udržitelnosti. Strategickým cílem IPC je osamostatnění všech letních sportů IPC do roku 2028 a jejich převedení buď do federace nepostižených, případně založení samostatné federace para plavání např. s názvem World Para Swimming. Tento cíl bude do značné míry určovat kroky WPS v následujících letech. V období 2020 – 2022 se velmi slibně rozvíjel proces začlenění paraplavání do FINA (dnes World Aquatics), ale nakonec se tento proces zastavil, zřejmě již nevratně. Od roku 2023 probíhá snaha o založení samostatné mezinárodní federace World Para Swimming.
Institucionální ukotvení sportu paraplavání v ČR
Na základě předchozího Strategického plánu 2021 – 2024 vytvořeného v ústavu ČESKÉ PARA PLAVÁNÍ z.ú. bylo dosaženo nejdříve vytvoření STVS paraplavání ČPV a došlo k navázání úzké komunikace s vedením Českého svazu plaveckých sportů (ČSPS). Díky součinnosti všech rozhodujících složek došlo v roce 2023 k ustavení Sekce paraplavání Českého svazu plaveckých sportů (Sekce). Rozhodující pro rychlý průběh složitého procesu byla shoda a skvělá součinnost rozhodujících subjektů, tj. Českého paralympijského výboru, Českého svazu plaveckých sportů, ČESKÉHO PARA PLAVÁNÍ z.ú., Českého PARA sportu (dnes České adaptivní sporty) a podpora procesu ze strany Mezinárodního paralympijského výboru IPC. Zásadní roli hrálo porozumění a spolupráce mezi vedoucími představiteli těchto organizací. Díky vytvoření Sekce vznikla v ČR platforma, kde může být paraplavání poprvé v historii sjednocené napříč všemi typy postižení, které jsou sdruženy v rámci IPC World Para Swimming a může vytvářet podmínky i pro přidružení případných dalších handicapů např. dvě třídy VIRTUS nad rámec S14, případně neslyšící. Bylo tak ukončeno dlouhé období trvající od vzniku ČR, kdy paraplavání (obecně parasport) byl nejdřív řízen jednotlivými svazy podle typu postižení sdruženými v Českém paralympijském výboru (ČPV) a Unii zdravotně postižených sportovců. Tento model přinášel roztříštěnost tak zvaných „multidisability“ čili „vícevadových“ sportů a znemožňoval vytvoření jednotného reprezentačního týmu, jednotných kritérií nominace, jednotné metodiky apod. pro celý sport. Po transformaci ČPV v roce 2021 začala od roku 2022 nová éra řízení po jednotlivých sportech. V roce 2023 skončil na NSA projekt gestorství a od roku 2024 jsou finance z NSA směřovány do organizací, které na národní úrovni zastupují mezinárodní autoritu. V případě paraplavání je to ČPV, který smluvně posouvá finance ke konečnému příjemci dotace ČSPS a taktéž financuje paraplavání v konkrétních oblastech i přímo. Sekce chce pro naplnění své Vize, Poslání a Cílů aplikovat na domácí úrovni při řízení sportu model realizovaný World Para Swimming s přizpůsobením domácím podmínkám a rozpočtovým možnostem sportu. Prioritou musí být získání financí z nestátních zdrojů a profesionalizace Sekce formou zaměstnání většího počtu osob na potřebné pozice nebo získání odborných služeb zajišťujících potřebné oblasti, které zaměstnanci Sekce sami neobsáhnou. Je mimořádné, že vývoj v ČR předběhl dění na světové scéně a paraplavání v ČR je, na rozdíl od světového paraplavání, již ukotveno v rámci národního svazu plavání nepostižených čili v Českém svazu plaveckých sportů (ČSPS). Ustavení orgánů Sekce paraplavání se řídí Stanovami a dalšími dokumenty ČSPS, orgány Sekce jsou tudíž volené v rámci Valné hromady Sekce. V rámci ČSPS je Sekce paraplavání pouze organizační jednotkou bez právní subjektivity, ale předseda Sekce je členem Výkonného výboru ČSPS, což je kolektivní statutární orgán a má tudíž přímý vliv nejen na řízení samotné Sekce paraplavání, ale i na chod celého svazu. V rámci Výboru Sekce jsou precizovány odpovědnosti jednotlivých volených členů výboru za konkrétní oblasti. Výbor Sekce navrhuje předsedovi ČSPS a Výkonnému výboru ČSPS pracovní pozice placeného managementu a jejich obsazení (vše v rámci rozpočtových možností Sekce).
Reprezentace ČR
Významnou – a pro veřejnost nejvíce viditelnou – složkou sportu je reprezentační tým. Na základě specifik sportu paraplavání rozhodnul Výkonný výbor ČSPS o aplikaci kolektivního řízení reprezentačního týmu pro paralympijský cyklus 2025 – 2028. V tomto modelu bude uplatněno řízení na bázi součinnosti manažera reprezentace, metodika Sekce a trenérů reprezentantů plavců. Významný poradní hlas má Trenérsko-metodická komise Sekce paraplavání, ve které jsou všechny výše jmenované pozice a osoby. Řízení Reprezentace paraplavání ČR probíhá podle Projektu reprezentace, který vychází z Koncepce celoroční přípravy, kterou připravuje TMK PP. Projekt i Koncepci schvaluje Výbor Sekce paraplavání vždy před začátkem příslušného kalendářního roku nebo na jeho počátku a Projekt reprezentace schvaluje následně i Výkonný výbor ČSPS. Koncepce stanoví rozdělení roku do tréninkových cyklů s vymezením hlavní tréninkové náplně, s termíny soustředění a závodů spolu s cílovými skupinami a kritérii nominace. Výbor Sekce paraplavání může koncepci upravit a pověří konkrétní osoby přípravou a vedením jednotlivých akcí a zpracováním tréninku.
Trenérsko-metodická komise
Trenérsko-metodická komise je ustavena v souladu se Směrnicí ČSPS pro Sekci paraplavání, která je připravena dle Směrnice pro plavání. Vedoucím Komise může být jmenován metodik Sekce nebo reprezentační trenér. Zastoupeni jsou trenéři klíčových reprezentantů a trenéři klíčových ryze paraplaveckých klubů (Praha, Brno, Karlovy Vary, České Budějovice). Funkčnost TMK PP a dobrá komunikace uvnitř komise je základním předpokladem optimálního řízení reprezentace i rozvojového programu sportu. Komise je poradním orgánem Výboru Sekce, ale vzhledem ke specifickému modelu řízení reprezentace a vzhledem k formování jednotného řízení sportu v praxi, k významu vzdělávacího programu pro trenéry paraplavání a ke klíčovému významu úrovně výuky plavání neplavců a začínajících plavců dle jednotné metodiky má TMK PP významně větší váhu, než bývá obvyklá u poradního orgánu. Předmětem činnosti komise je zpracování podnětů od trenérů a vydání doporučení, návrhů, oponentur, podpůrných stanovisek apod. jako podkladů pro usnesení přijímaná Výborem Sekce. TMK PP kontroluje průběh tréninku reprezentantů prostřednictvím informačního systému OpenSwim a formou domluvených návštěv v místech tréninku reprezentantů. TMK PP zpracovává hodnocení Reprezentačního týmu, jednotlivých plavců a jejich trenérů za každý kalendářní rok a hodnocení předkládá Výboru Sekce paraplavání.
Klasifikační komise
Klasifikace jsou jádrem závodního programu v paraplavání. Bez odpovídající odbornosti klasifikační komise nelze rozvíjet sport na výkonnostní úrovni. Nejsložitější je klasifikace pohybově postižených paraplavců, kteří jsou děleni do největšího počtu klasifikačních tříd a zařazováni jsou plavci s velmi širokým portfoliem diagnóz. Každá mezinárodní klasifikační komise musí sestávat z medicínských klasifikátorů (osoby s lékařským nebo fyzioterapeutickým vzděláním) a technických klasifikátorů (osoby s trenérským vzděláním). Medicínští klasifikátoři hodnotí dopad diagnózy na funkčnost pohybového projevu na suchu v tzv. bench testu, techničtí klasifikátoři hodnotí projev plavce ve vodě v tzv. water testu. Obě testování je nutné vyhodnotit v kontextu a klasifikační komise by měla mít schopnost posoudit, zda plavecký projev je způsoben omezením vyplývajícím z diagnózy nebo je projevem nedostatečného rozvoje plavecké úrovně. V roce 2024 se podařilo Sekci paraplavání zformovat Klasifikační komisi v optimálním složení: dva medicínští klasifikátoři – lékařka s dlouholetou praxí v lázních zaměřených na děti s vrozeným postižením a fyzioterapeutka s dlouholetou praxí v oblasti paraplavání včetně působení v mezinárodní klasifikační komisi (1998 – 2012); dva techničtí klasifikátoři – trenér plavání I. třídy a současně i trenér paraplavání I. třídy s vlastní plaveckou závodní praxí, s více než třicetiletou praxí ve sportu, bývalý člen exekutivy World Para Swimming (tehdy IPC Swimming), kde se věnoval i klasifikacím, se zkušeností z řady domácích i mezinárodních klasifikací plavců, z organizací mezinárodních klasifikací při pořádání mezinárodních závodů v ČR, metodik sportu s praxí s tisíci plavci nejrůznějších diagnóz a projevů; druhým technickým klasifikátorem je trenér plavání II. třídy a současně trenér paraplavání II. třídy s vlastní plaveckou závodní minulostí, s dlouholetou praxí v oblasti paraplavání, se zkušeností z velkého počtu domácích i mezinárodních klasifikací. Klasifikacemi zrakově postižených se zabývá autorizovaný lékař, se kterým Klasifikační komise komunikuje a který klasifikace zrakově postižených plavců zajišťuje. Klasifikaci mentálně postižených se bude klasifikační komise snažit dostat na systémovou úroveň dle procesů nastavených mezinárodní federací VIRTUS – momentálně není tato oblast koncepčně zajištěná. Většina plavců, kteří v ČR v této skupině postižení závodí, splňuje kritéria bez nejmenších pochyb. Nejasnosti vznikají u některých plavců, zda spadají do S14 čili II1 nebo S17 čili II3. Hlavní úlohou Klasifikační komise je vytvoření férového závodního prostředí v ČR a kvalitní příprava plavců ČR na mezinárodní klasifikaci.
Komise pro řízení závodů (na začátku roku 2025 pouze ve stadiu úvah)
Zpracovává návrh termínové listiny, lokace, návrh charakteru a zaměření včetně pořadu disciplín, návrh na Approval jednotlivých závodů. Komise připravuje do budoucna podmínky pro vznik areálu umožňujícího pořádání závodu Světové série, ME a v případě vzniku odpovídajícího areálu i MS v paraplavání. Komise pracuje na odpovídající úrovni sboru rozhodčích, technickém zabezpečení, zajišťuje se smluvní firmou Sekce zaměření bazénů, kde se závody se statusem minimálně Approval pořádají. V jejím čele stojí osoba se zkušeností z pozice technického delegáta závodů pohárové série a Mistrovství ČR a se zkušeností z působení v mezinárodní skupině World Para Swimming Competition Pathway Working Group. Členy Komise jsou předsedové organizačních výborů jednotlivých závodů případně jimi pověřené osoby. Komise poskytuje servis stávajícím i novým zájemcům o pořádání závodu zařazeného do kalendáře Sekce, ale i zájemcům o pořádání malého závodu mimo oficiální kalendář (např. klubový přebor a zpracování výsledků v OpenSwim apod.). Komise připravuje Soutěžní řád, Předpis soutěže, vzor propozic pro jednotlivé závody a zabývá se vytvořením motivačních podmínek pro práci s plavci z nižších klasifikačních tříd (high support needs athletes).